Dne
Konalo se na ranči Rolf Town.. Malý ranč v Hrušovanech nad Jeviškovkou, od vlakového nádraží vzdálený asi 3-4km.. Docela hezký ranč s takovou malou "zoo" a příjemnými lidmi.. Ranč má své vlastní muzeum Buffalo Billa (jediné ve střední Evropě!!) a muzeum Ponny Expressu.. To bylo něco o ranči a teď k tomu co se dělo na soustředění...
Soustředění bylo zaměřeno na fyzickou kondici a sebeobranu.. Užili jsme si spoustu legrace a námahy, která určitě stála za to..
Tréninky byly rozděleny na "starší" a "mladší".. "Mladší" hráli hry a trénovali, zatímco ti "starší" trénovali fyzickou kondici, např: trošku jsme se proběhli a zamakali si:).. Na tréninku jsme se vždy nejprve protáhli, abychom nebyli ztuhlí, následovala sebeobrana a nácviky technik. Sebeobrana byla zaměřená na běžná přepadení, které se stávají nejčastěji.. Např: když vás někdo chytne za ruku, škrtí vás, rozhodně to je užitečné.. nikdy nevíte kdy se to bude hodit.
Ve volném čase jsme většinou (pokud jsme vůbec měli energii:)) blbli a užívali si, třeba jsme si házeli s balonem, nebo hráli vodní válku, což bylo osvěžující:) taky jsme si občas zastříleli lukem na terč (samozřejmě tak aby jsme nikoho neohrožovali) a zaboxovali jsme si do sebe:) bylo to dobrý:), nebo jsme taky (pokud někdo energii neměl) odpočívali a sbíraly síly..
Hry.. Hry byly super!! Obzvlášť mně se líbila bojovka.. Nesla název "Slamandr".. Spočívala v tom, že jsme se rozdělili na dvě družstva: Samuraje a Ninje.. (každé družstvo mělo něco okolo 50 papírků buď s křížky-Ninja nebo s kolečkem-Samuraj, pokud někdo někomu papírek strhl, mrtvý si musel dojít pro nový a nikoho si nesměl všímat).. Samurajové, usazení bojovníci, střežili "posvátný" luk, zatímco Ninjové, nájezdníci, tábořiště neměli a pokoušeli se Samurajům jejich luk ukrást.. Bojovku jsme hráli docela dlouho, bohužel jsme ji potom museli ukončit.. Nakonec nezvítězili ani Samurajové, ani Ninjové, protože Ninjové Samurajům neukradli luk, ale zase jich víc "zabili" :)
Stezka.. Ta jako vždy nezklamala.. Strašidelná a prostě taková, jak má správná stezka vypadat.. Začínala o půl noci, kdy se všechny příšery a monstra probouzejí k životu a vydávají se na lov... V našem případě se jednalo o dítě, které vlastní otec utopil v malé řece a to dítě tam od té doby každou půlnoc brečí na břehu a chodí okolo té řeky a něco hledá.. My jsme naštěstí stezku měli opačným směrem, ale i tak.. Děsivé.. Slyšeli jsme to dítě naříkat a plakat, zatímco jsme klopýtali po polňačce za svíčkama a klepali se hrůzou.. Procházeli jsme okolo starého bazénu a zaslechli jsme kroky, okamžitě jsme běželi za další svíčkou a pokračovali v cestě.. Když v tom nás zastavilo další strašidlo a okamžitě nás usadilo do trávy za stromy, aby jsme nebyli vidět.. Když jsme se vrátili na ranč, už tam na nás čekal ohnivý rytíř, z meče a z helmy mu šlehaly plameny a brnění se mu ve světle ohně lesklo, lekli jsme se ho, když vystoupil z dýmu a pověděl nám, že je zakletý a aby jsme zlomili jeho kletbu, museli jsme hned do postele, což jsme myslím s radostí ihned provedli..
Napsal Dominik Štrbka
Žádné komentáře:
Okomentovat