našel jsem jeden starý článek v Rolftown daily expresu je to takova recese ber te to s rezervou reporter byl velmi unešen :-) a již příjemná vzpomínka :-) z pera Martina Stanka zapáleného cowboye s Hrušovan
Domo arigato aneb Divoký východ ve Valticích
Dne 22.12.2004 proběhla v tělocvičně základní školy ve Valticích exhibice Karate. Jelikož se reportérovi Rolftown Daily News vždy líbily filmy s Jackiem Chanem, byl u toho,aby mohl informovat i naši veřejnost. Své umění a dovednosti zde předváděli členové oddílu tradičního karate TOSHIDO pod vedením Radka Pavlise. Samozřejmě všemu předcházelo připravení tělocvičny, tudíž bylo nutné pověsit Kamizu (prapor se zobrazeným portrétem zakladatele karate) a nachystat lavice k sezení pro ty, které toto bojové umění (podotýkám že to není bojový sport) zajímá a chtěli se o něm něco dozvědět. Nebohý reportér se pod hrozbou fyzické ukázky bojového umění na něm dobrovolně přidal k přípravě této velkolepé podívané a počal pobíhat s ostatními učedníky v kimonech, (pro laiky by se dalo říci, že se jedná o jakýsi druh montérek z bílé látky skládající se z "kalhot", "trička" s dlouhým rukávem a pásku různé barvy, podle jakési "hodnosti") kteří odnášeli lavice na svá místa a připravovali stůl i židle. Poté už si zničený reportér mohl odpočinout pořízením několika fotek. V nářaďovně se zrovna v tu chvíli procvičoval mistr, Radek Pavlis, a Tomáš Kučera. Útok ze strany Toma byl odražen "neprůstřelnou" obranou Radka a téměř ihned se z obránce stal útočník a následoval rázný protiútok. O kousek dál se procvičovali další starší členové oddílu. Je totiž důležité tělo před každým cvičením připravit na zátěž, mohlo by se jinak stát, že si natáhnete šlachu nebo sval, nebo nedej Bůh přivodíte nějakou zlomeninu. Modřiny jsou povoleny a jsou na denním pořádku, jak zjistil naivní reportér, když se příliš přiblížil k soupeřící dvojici karatistů, lačný parádních záběrů. Poté, co se nebohý reportér opět poskládal dohromady, odběhl raději do tělocvičny, kde se rozcvičovali nejmladší členové oddílu. Ti se rozcvičovali klasickou hrou na rychlonohou babu. V momentě, kdy se lavice zaplnily zájemci, zaznělo rázně YAME!!! (čti jame), všichni karatisti (i někteří diváci) okamžitě ukončili veškerou činnost, otočili se k mistrovi a poklonili se mu. Pak mistr vydal příkaz ŘADA!!! (čti řada). Ve vteřině byla z nesourodého davu lidí v kimonech úhledná řada, která si po zaznění slova SEIZA!!! (čti sejza) pomalu posedala. Následovalo několik mistrových japonských vět na které všichni sborově odpovídali: "HITOCU!!!" (čti hitocsu). Po zaznění slova MOKUSO!!! (čti mokusoo), všichni zavřeli oči a zhluboka dýchali. Po příkazu MOKUSO YAME!!! (čti mokusoo jame), celá řada procitla. Následovala poklona Kamize a mistrovi. Po něčem čemu by se mohlo říkat "obřad" mistr chvíli mluvil o tom, co se v oddíle na pravidelných trénincích (které bývají pondělí, středa a pátek ve Valticích a úterý, čtvrtek v Břeclavi) děje. Pravidla v oddíle jsou z ocele, během tréninku se nesmí mluvit, pokud to není věc v duchu výuky, není povoleno opouštět DOJO (čti dodžo, je to místo vyhrazené pro trénink) během výuky, pokud to není nutné. (Mimo jiné je karate také o překonávání sama sebe.) Každý trénink začíná nejdříve rozcvičením těla, de facto jeho přípravou na fyzickou zátěž, to může být buď formou her nebo klasickým souborem cviků. Následuje posilovací cvičení, protože jak říkal mistr: "Tělo musí být pevné a svaly jako z ocele, svaly nemusí být velké, stačí je umět dobře ovládat." Jelikož bývá většina účastníků po posilovacích cvičeních vyčerpána a zpocena, je vyhlášena krátká přestávka na opláchnutí a napití se. Po přestávce všichni nastoupí na techniku, tj. že si učni stoupnou v řad popřípadě v dvouřad, aby kolem sebe měli dostatek místa pro cvičení obranných a útočných technik. Mimo cvičení jednotlivých technik se cvičí i souhrn technik, kterému se říká kata. Je to jakýsi boj s imaginárním bojovníkem, cílem je se zdokonalovat se v jednotlivých technikách a jejich aplikaci. Také se trénuje KUMITE ( čti kumite ), což je souboj. Cílem KUMITE je změnit naučené techniky v reflexy a praktikovat teorii, abyste v situaci, kdy Vás někdo napadne nemuseli přemýšlet o tom, co provést. Když si podobnou situaci máte možnost procvičit, je to pro Vás neocenitelná zkušenost. Ne nadarmo se říká: " Těžko na cvičišti, lehko na bojišti." Po této přednášce nastoupili nejmladší učedníci v řad na cvičení základních útočných a obranných technik. Následně si všichni, až na čtveřici chlapců, sedli a čtveřice po chvíli začaly cvičit základní katu s názvem HEAN SHODAN ( čti hean šodan ).
Po této ukázce od nejmladších nastoupili starší učedníci s vlastní katou. Byl vidět velký skok od nejmladších v provádění technik. Pohyby již nebyly neohrabané a akce byly více jisté. HEAN NIDAN (čti hean nydan) je název katy kterou předvedla trojce starších učňů. Od HEAN SHODAN je NIDAN další v pořadí. Byly vidět opět jiné techniky a bylo vidět, že tuto katu trénovala trojice poměrně dlouho. Celá kata trvala necelou minutu. Následovalo sólo kata Toma zvaná HEAN YONDAN ( čti hean jondan ). Byla poznat stupňující se kvalita jednotlivých podání. Další sólo kata patřila Staňovi, což je juniorský Vícemistr republiky v karate. Samozřejmě nejlepší bylo na konec. Sám mistr zacvičil svou mistrovskou katu. Z pohybů byla vidět sebejistota a bylo se na co dívat, i když to byla krátká kata. Byla velmi impulsivní a sám nevím jak ji slovy popsat. Je lepší jednou vidět jak stokrát číst... Po skončení kat nastoupil mistr s Bárou na ukázku sebeobrany. Bára hrála mladou křehkou dívku a mistr Radek hrubiána, který ji několikrát napadl. Bára se vždy ubránila a sama zasadila hrubiánovi pár školících úderů. Následoval souboj Toma s bokenem (dřevěný cvičný meč) a mistra bez bokenu. Předvedli několik velmi pěkných ukázek, jak se dá ubránit proti meči či jiné tyčovité zbrani nebo noži. Další ukázka sebeobrany byla situována do improvizované restaurace, kde Bára hraje opět nevinou křehkou dívku, sedící za stolem, na niž zaútočí jeden hrubián po její pravici a jeden zepředu. Nebojte se, čtenáři, Bára je s nevelkou námahou vyřídila. Další situace - útočí na ní trojice mužů zleva, zepředu a zprava. Muž vlevo zaútočí první, Bára vyblokuje ránu a odkopne ho na zem, ihned následuje útok zepředu, opět blok, protiútok a ještě dotyčnému omlátí hlavu o stůl, přitom odkopne i posledního útočníka, který ji napadl zprava. Další ukázka sebeobrany je situována do hospody, kdy mistr sedí u stolu (možná i s pivem) a přitom ho někdo (toho někoho hraje Tomáš) napadne přes stůl zepředu. Mistr ránu blokoval, chytil ho za ruku přitáhl si ho a přitom ho přes stůl kopnul do hlavy (upozorňuji, že se jedná o fingované útoky a nikomu se nic nestalo). Další ukázka, mistr opět sedí u stolu (možná s limonádou) a najednou se na něj někdo vyřítí zprava. Mistr vyskočí ze židle a nakopne útočníka do břicha (to muselo bolet). Poslední ukázka, mistr opět sedí u stolu (možná s panáčkem), když ho náhle někdo napadne zezadu. Mistr odskočí ze židle a přitom útočníka kopne z boku do hlavy. Tohle byla poslední ukázka sebeobrany. Na závěr bylo připraveno rozbíjení dřevěných desek. Všichni členové oddílu dostali možnost rozbít desku tloušťky asi jednoho centimetru. Nejmladší rozbíjeli jednu desku a myslím, že s tím neměli velký problém, starší rozbíjeli desky dvě. Jako třešničku na dortu rozbil mistr trojici desek a hned na to zavelel ŘADA. Všichni opět v jedné řadě, sedli si, poklonili se mistrovi a kamize a to byl konec exhibice. Samozřejmě se nebohý reportér snažil tiše vytratit, leč jeho nenápadnost neměla šanci proti sokolímu zraku mistra a holt musel pomoci s úklidem. Odměnou mu byly vřelé úsměvy a přihláška do oddílu tradičního karate TOSHIDO. (MarS)
