rozhovor

MISTR MOTONOBU HIRONISHI ODPOVÍDÁInterview pro Shotokai Spain Newsletter.

Mistře, kde a kdy jste se narodil?
Narodil jsem se 1.1. 1913 v Kyoto.
Kdy jste začal studovat karate?
Začal jsem cvičit v roce 1931, na univerzitě Waseda.

Kdo byli vaši spolužáci?
Byli to Egami a Noguchi. Gichin Funakoshi byl hlavním učitelem a Takeshi Shimoda
jeho asistentem. Později ho vystřídal Funakoshiho syn. Také si pamatuji na
Nakaymu, který cvičil na Takushoku University.

Jak vzniko přátelství mezi Vámi a Egamim?
Nemohu říci přesně jak, ale od prvního momentu byla mezi námi velmi přirozená
komunikace, jakýsi typ spolubytí, která se přeneslo i na další oblasti našeho
života. Možná, že příčinou toho byly naše odlišné charaktery. Egami byl možná
více neklidný a živý, zatímco já jsem byl spíše klidné povahy.

Doslechli jsme se mistře Hironishi, že jste obdržel první cenu v zápase
pořádaném organizací Asahi Newspaper.
Ano v mládí jsem byl obdařen velmi silnou postavou, byl jsem považován za vzor
vypracované postavy.
Můžete nám říci něco o karate-do v začátcích a pozdějších změnách?
Před jeho rozšířením bylo karate velmi menšinové umění. V těch letech bylo
Japonsko pod vlivem nacionalismu a karate přišlo z Okinawy, a proto bylo
považováno za podřadné umění v porovnání s původními japonskými Budo. Po
prostudování knih a cestách do zahraničí jsme pochopili, že ve všech
buddhistických a islámských zemích se nacházejí umění podobná karate. Bylo to
hledání pravdy skrze tělesnou praxi. Toto umění bylo spojeno s náboženstvím v
jakési intimní symbióze.
Na druhé straně v primitivních dobách vyvinuly různé kmeny odlišná bojová umění,
která byla poté zdokonalována než se dostala do Japonska. Pozdější vývoj karate
byl započat mistrem Funakoshim a jeho synem Yoshitakou, společně s nejznámějšími
studenty.

Jaký byl mistr Funakoshi a jeho syn Yoshitaka?
Mistr Funakoshi byl menší postavy. Měl velmi příjemný a vyrovnaný charakter a
stálý humor. Mimo to byl velmi klidnou osobou, rád psal poezii a praktikoval
kaligrafii. Byl intelektuálního zaměření. Měl velmi silné tsuki a tvré uke, což
jsme osobně pocítili, když jsme na něj útočili. Yoshitaka, jeho třetí syn, byl
velmi silná osobnost a jeho technika byla velmi ortodoxní, jeho karate bylo
založeno na ofenzívě.
Jaké byly vztahy mezi mistry Funakoshim, Mabunim a Miyagim a jaké jsou dnes?
Dnes již tito mistři nežijí. Formálně východní část Japonska s centrem Tokyo
praktikovala Funakoshiho karate. Západní část s centrem Osaka praktikovala
Mabuniho styl. Tento mistr byl mnohem mladší než Funakoshi a cítil k Funakoshimu
hluboký respekt. Mistr Miyagi ovlivňoval karate na Okinawě. V dřívějších dobách
před II.světovou válkou, byla bojová umění předváděna každoročně na počest
císaře. Funakoshi byl jediný, který měl tu čest dvakrát předvádět karate před
císařem, díky tomu jeho karate získalo na prestiži.

Zajímalo by nás jak se začalo závodit?.
Jako rozšiřující metoda karate-do byl studován volný zápas - typ kumite, ale byl
užíván pouze pro exhibice. Později tato metoda kumite změnila svůj charakter,
který ji oddělil od ducha Budo. V roce 1940 mistr Funakoshi toto praktikování
kumite zakázal a v roce 1941 potvrdil tento zákaz. V těchto letech se
nacionalismus chystal k započetí války a byla velmi agresivní atmosféra.
Funakoshi chtěl podržet své studenty stranou od tohoto dění. Mezi jeho žáky byla
tato metoda kumite povolena, ale pouze k studijním účelům, nikoliv pro cíl zisku
titulu na závodech. Kromě toho tento typ kumite byl mnohem tvrdší a drsnější než
ten dnešní používaný při závodech.

Co je to Shotokan-Shotokai?
Shotokai je asociace založená mistrem Funakoshim, která sdružuje studenty
praktikující jeho způsob cvičení. Před druhou světovou válkou tato asociace
sdružovala 90% tehdejších karatistů. Dnes je to jediná asociace, která má od
Funakoshiho rodiny dovoleno používat jméno Shotokan (pozn. překladatele: nejedná
se o Shotokan rozšířený dnes po světě).

Rádi bychom věděli, proč došlo k rozdělení školy?
Hlavní motivem bylo přání některých instruktorů rozvíjet myšlenku sportu uvnitř
karate-do. Zejména díky zmatkům vzniklým během války a po válce, byly nové styly
ovlivněny změnami v zemi. Byly to metody přitahující mladé lidi skrze tvrdý
sport a soutěživý charakter, něco co bylo díky tehdejším okolnostem velmi módní.

Mistře, můžete objasnit čím se organizace Shotokai zabývá a co je její hlavní
charakteristikou?
Shotokai se zabývá následováním linie ustanovené mistrem Funakoshim, zejména
zdůrazňující myšlenku cesty.
Technicky, Shotokai se oficiálně neúčastní závodů, kopy a údery by měly po
kontaktu prorážet. Všechny techniky jsou založené na přirozených principech,
plynulých a silných pohybech a mají zakladní bod v kontrakci hara a schopnosti
přizpůsobit se jakémukoliv soupeři.

Můžete vysvětlit vaší koncepci Kime?
Jestliže má technika kime, pak musí být schopna přenést energii. Jestliže
technika využívá svalovou kontrakci přenos je zastaven, tento způsob
nepovažujeme za kime.
Zabýváme se rozvojem vnitřní energie, nikoliv pouze vnější. Tato energie není
opticky viditelná. Je daleko jednodušší provádět techniky se svalovou kontrakcí,
ale tato cesta zastavuje tok energie.
Mistr Funakoshi říkal, že v karate musí být vyváženost mezi napnutím a
uvolněním, ale dnes existují styly, které rozvíjí pouze tenzi. Normálně se věří,
že úder končí v momentě kontaktu, ale ve skutečnosti je to okamžik kdy úder
začíná. Shotokai využívá kompletní pohyb těla začínající od boků. Pochopení toho
však vyžaduje mnoho let cvičení.

Jaký je rozdíl mezi Budo a sportem?
V kanji bu znamená zastavit kopí. To musí být chápano jako zkoumání ne-opozice,
to je důvod, proč Funakoshi trval na přechodu od konceptu Jutsu ke konceptu Do,
chovat se v souladu s přírodou, ne jít proti přirozenosti, a přizpůsobovat se
jejím zákonům upřednostňujíce vývoj člověka.
Technicky to v Budo znamená, že měníte útok v ne-útok.
Ve sportu se učíte zvítězit. V Budo se musíte učit koncepci prohry, to v žádném
případě neznamená, že se musíte nechat mlátit, princip spočívá v cestě přeměny
vítězství nebo prohry překročením sebestředného postoje, to je jediná cesta jak
vy a váš oponent se stáváte "Jednotou".
V Japonsku existuje rčení prohrát znamená vyhrát. V Budo, když obdržíš úder,
musíš být vděčný, protože ti to přináší ponaučení. V závodech je nutno ustanovit
pravidla a zakázat mnoho nebezpečných útoků podobně jako při vojenských
cvičeních. Zapomíná se, že ve skutečné válce neplatí žádná pravidla a útok může
přijít ze všech stran.
Je stanoveno mnoho pravidel, ale ve skutečné konfrontaci jsou právě ony zakázané
techniky nejdůležitější, a proto cvičím i to, co tato pravidla nepovolují. Při
závodech se koncentrujeme pouze na prostor před námi, zabývání se prostorem za
zády by byla ztráta času. V boxu se zápasí ve vysokých postojích, protože útoky
pod pás jsou nepřípustné. Ve sportovním judo se začíná úchopem aniž by byla
brána v úvahu možnost zásahu před samotným uchopením, a proto se nestuduje
vzdálenost a načasování. Tréninkovou pozicí pro kendo byl v minulosti postoj
kokutsu dachi. Dnes se bojuje ve vysokých postojích bez útoků na spodní pásmo.
Dříve byly seky obvykle vedeny od krku šikmo dolů s úmyslem proseknout meč skrze
celé tělo. Dnes se používají pouze ostré útoky na hlavu bez využití boků.
Záměrem boje bylo zasáhnout a prorazit velké oblasti těla, vzhledem k obtížnosti
zasažení malých cílů. S ohledem na obtížnost obrany vlastních nohou byly
studovány útoky na oblast kloubů (kolena). Dnes jsou tyto techniky zakázany,
protože je obtížné se jim bránit.
V každém jiném normálním sportu slouží rozhodčí k tomu, aby sledoval dodržování
pravidel, ale nemá pravomoc rozhodnout o vítězi, ale v karate může rozhodčí
rozhodnout, kdo vyhrál.
Je patrné, že mezi opravdovým bojem a sportem je mnoho rozdílů, což je patrné
zejména v kamae. Kamae nevyjadřuje jen fyzický postoj, ale také mentální postoj
a hladinu energie. Kamae se u sportovního pojetí odvíjí od skutečnosti, že cílem
úderu není zabít protivníka. Podíváme-li se na tento přístup z pohledu
skutečného boje pak je lepší se nechat zasáhnout a následně velmi rozhodně
zaútočit.

Co znamená karate pro vás?
Jal ubíhají roky mám karate stále více a více rád a chápu věci více do hloubky.
Když jsem začínal, chtěl jsem být silný pro boj. Později jsem pochopil, že pro
boj není potřeba mnoho technik. Mnoho mladých chce být silnými a bojovat,
instruktoři musí respektovat tuto tužbu jejich žáků, ale musí je také vyučovat a
adekvátně vést. S čas a praxí přijde pravé porozumění.

Kdo jsou vaši následovníci?
Musím s hrdostí říci, že mnoho z dnešních významných instruktorů v té či oné
době trénovalo se mnou.

Jakou nám můžete dát radu?
Musím zdůraznit, že v rámci praxe karate-do by mělo být studium směřováno k
hlavnímu smyslu Budo, získání neulpívajícího, neziskuchtivého ducha mushotoku.

Volně přeložil a upravil Gregory, 16. března 2001

specialní posilování 2

BOJOVNÍKŮV TRÉNINK
Bonus Kondice pro boj na zemi


Pyramidový trénink

Pyramidový trénink je dobrou cestou ke zvýšení počtu opakování vykonání specifických cviků.Tento program dovolí dosáhnout hodně opakování za pomocí odpočítávacího tréninku.

Pyramidový trénink zahrnuje vystupování a sestupování po pyramidě.Příklad je v První pyramidě uděláte tři jednotlivé cviky (kliky, sklapovačky, shyby) Začnete s jedním shybem, dvěmi sklapovačkami, a třemi kliky.To je váš první krok v pyramidě.Měli by jste zvládnout deset kroků.Pro každý krok(1-10) znásobíte shyby 1x, sklapovačky 2x, a kliky 3x.Když dospějete k 10 kroku,pokračujete zase zpětdolů z pyramidy (10, 9, 8 …1)

Zkoušejte pyramidu bez odpočívání na začátku cvičení.Tento program je intenzivní proto necvičte tuto pyramidu ve dnech jdoucích po sobě.

Pyramida
1x shyb
2x sklapovačka
3x klik


zde je kompletní pyramidový plán


1 krok 1 shyb 2 sklapovačky 3 kliky
2 krok 2 shyby 4 sklapovačky 6 kliků
3 krok 3 shyby 6 sklapovaček 9 kliků
4 krok 4 shyby 8 slapovaček 12 kliků
5 krok 5 shybů 10 sklapovaček 15 kliků
6 krok 6 shybů 12 sklapovaček 18 kliků
7 krok 7 shybů 14 sklapovaček 21 kliků
8 krok 8 shybů 16 sklapovaček 24 kliků
9 krok 9 shybů 18 sklapovaček 27 kliků
10 krok 10 shybů 20 sklapovaček 30 kliků


Když dosáhnete10 stupně postupujte zpět od 9 až k 1.


Váš trénink zahrnul 100 shybů, 200 sklapovaček a 300 kliků.






Poznámky

1. První krok pyramidy musí být zahřátí

2. Může být těžké dosáhnout 10 kroku.Trénujte jak nejdál můžete Když třeba uděláte kompletní 7-ku měli by jste směřovat k začátku pyramidy.Váš trénink bude gradovat.

3. Když je snadné dosáhnout až na vrchol můžete jít ještě víš.Vždycky by mělo těchto dest bodů být váš start do dalšího bodu (11- 12- ….)

4. Pyramida je perfektní pro začátečníky a pokročilé.Když můžete dosáhnout 10 můžete i 15 Takto můžete dosáhnout velmi dobré výsledky.

Při přidávání pyramidových cviků by se mělo sledovat to stejné přibližování od kroku 1 až po krok 10 a zpět dolů.





PowerPyramida 2

1x angličák ( tj dřep-klik-dřep-výskok)
2x dřep
3x klik

PowerPyramida 3

1x shyb
2x bombardˇák (lepší překlad na divebomber pusshups mě nenapdl J) tj klik při kterém se téměř dotknete hrudníkem země a pak se prohnete v páteři hlavou nahoru (pozice kobry)
3x dřep

PowerPyramida 4

1x klik na prstech
2x dřep
3x klik na kloubech


PowerPyramida 5

1x angličák
2x zvednutí kolen k bradě
3x klik






napsal Ross Enamit




překlad Bersek

posilujte v krátkém čase

Žádné výmluvy
By Ross Enamait - Published in 2006


Jednou z nejčastějších výmluv pro přeskakování tréninku je samo-zdánlivý nedostatek času. Mnozí jednotlivci jednoduše přeskočí trénink v případě, že nemají velký časový blok k dispozici
Jedním z cílů těchto stránek je zničit mnohé z mýtů spojených s fitness rozvojem. Nemusíte mít hodinu výcviku k dosažení kvality tréninku. Vy nepotřebujete techniku tréninkového zařízení vzhledem k tomu, že výše uvedené video ukazuje,že lze dosáhnout kvality tréninku jen s malým nebo žádný vybavení.

V minulosti jsem uvedl několik připoutáni-k-času tréninku. Jeden příklad obsahuje 100-angličákovou výzvu.. Stačí provést 100 angličáků tak rychle, jak je to možné. Nebudete potřebovat příliš mnoho času na kvalitní trénink.

Níže, jsem vybral jiný stručný, ale intenzivní trénink, který může sloužit Vašim potřebám v těch dnech, když čas je omezený. Č. omluvy je jedním z mnoha rutiny obsažené ve Nikdy Gymless příručky.

. Chcete-li provést č. omluvy tréninku tak si vybere čtyři cvičení. Mám vybrané angličáky, shyby, dřepy, kliky.. Budete potřebovat i stopky.Doporučuji, nástěnné hodiny s velkou digitální čísla.
Tato cvičení budou mít přesně 10 minut. Neexistuje žádný odpočinek až do dokončení celého 10 minutového okruhu. Tréninku začíná s intervalem 60 sekund každého cvičení. Ty se pak okamžitě přesuneš do intervalu 45 sekund, poté 30 sekund, a konečně 15 sekund.


No Excuses Workout !!!!!! Žádné výmluvy cvičení !!!!!!

První kolo
· angličáky x 60 sekund
· kliky x 60 sekund
· dřepy x 60 sekund
· shyby x 60 sekund

Druhé kolo
· angličáky x 45 sekund
· kliky x 45 sekund
· dřepy x 45 sekund
· shyby x 45 sekund

Třetí kolo
· angličáky x 30 sekund
· kliky x 30 sekund
· dřepy x 30 sekund
· kliky x 30 sekund

Čtvrté kolo
· angličáky x 15 sekund
· kliky x 15 sekund
· dřepy x 15 sekund
· shyby x 15 sekund

Při provádění tohoto cvičení, se budete pohybovat od jednoho cvičení k dalšímu bez zastávky.. Neexistuje žádný odpočinek v období mezi dvěma koly.
Pokud se stane že se zaseknete ve cvičení, odpočiňte si a rychle pokračujte. Pokud spustíte z plynu –při shybech zkuste viset z hrazdy zbývající čas, spíše než jen sedět na odpočinku.
Tato cvičení mohou být provedena 1 až 3 dny v týdnu v závislosti na svém stavu a týdenní pracovní zátěži.. Toto cvičení je jen jednou z mnoha, která je vyznačena ve Nikdy Gymless . Úplných 50 dnů programů je také zahrnuto, s informací o tom, jak vytvořit rutinní trénink podle vašich cílů.





Ross Enamit http://www.rosstraining.com/

Přeložil . bersek

psychologie

Pouliční boj s nožem
Poutavě popsaná psychologie boje s nožem na ulici. Dobrá příprava, která minimálně donutí člověka zamyslet se.

Když se vám před obličejem mihne nůž, snadno upoutá vaši pozornost. Ve skutečnosti je to však známkou toho, že nemáte všechny části těla či prostor před sebou pokryty tak dokonale, jak by bylo třeba. Jelikož boj na nože je zrychlenou formou zápasu podle pravidel, hrají tyto základní body důležitou roli. První věc, kterou se budeme zabývat budou nejčastější příčiny a události vedoucí k vyhrocení situace v boji na nože. To je totiž snad nejdůležitější aspekt sebeobrany každého člověka.

Obrana obsahuje souhrn všeho, co musí člověk udělat pro to, aby zůstal naživu, dokud nenadejde chvíle zúčtování. Střeh je postoj, který zaujímáte, když jste v koncích. Střeh je tedy projevem obranným. O jednotlivých postojích ve střehu pojednává samostatná kapitola.

Hlavní při obraně je ... hádejte co. Správně - bdělá pozornost. Proberme si tedy specifické aspekty pozornosti, které je třeba uplatňovat při boji s nožem.

Bod jedna: Nechcete, aby vás soupeř bodl. Bod dvě: Když protivník už tasil nůž, je mnohem těžší se vyhnout bodnutí. Závěr: Nenechte ho vytáhnout nůž, ať po dobrém nebo po zlém.

Řekněme, že sedíte ve své oblíbené hospůdce a odpočíváte po těžké práci. Je pohodička, každý vás tu zná, s každým jste kamarád. Tak si popíjíte pivo a o nic se nestaráte, když vtom vidíte, že vás se zalíbením pozoruje nějaká pěkná mladá kůstka.Pak se odněkud vynoří její frajer a začne se do vás navážet. No nic, máte u sebe nůž.Průšvih je v tom, že on ho má také. A jak se z toho chcete vyvlíknout?

Je vám jasné, že když dojde na nože, bývá to dost ošklivé. Ten cvok zřejmě nemá páru, jak boj na nože zpravidla končí. Špitál, s největší pravděpodobností vážné zranění, možná i zmrzačení, vězení, márnice - docela sranda. Máte několik možností. Věřte nebo ne, nejlepší je zavolat hospodského, ukázat na chlapečka prstem a říci: "Hele, tenhle mě tu otravuje.". Hospodský a vyhazovači ho z hospody vyprovodí. Můžete se vrátit ke svému pivu a ke své děvence.

Když jste tlačeni ke zdi, pokuste se přivolat pomoc zvenčí, pokud je to možné, když to nejde, máte pořád ještě na vybranou. Za prvé můžete utéci. Už obyčejná rvačka je dost zlá a nepříjemná, ale když dojde na nože, musíte udělat všechno pro to, abyste se konfliktu vyhnuli. Zavolejte hostinského nebo hostinskou a řekněte tak, aby to slyšeli všichni kolem, že odcházíte, abyste se nemuseli s tím hochem porvat. Když za námi chlapec vyjde až na parkoviště, nemůže už nikomu tvrdit, že jednal v sebeobraně, zatímco vy to tvrdit můžete. Došlo?

Můžete nu navrhnout, že když se chce poprat za každou cenu, odevzdáte oba dva svůj nůž nezúčastněné osobě. Nebo, a to mám nejraději, řeknete mu, že se vážně nechcete prát. Krom toho, že je to nerozumné, má u sebe přece jen zbraň a mohl vy se dostat do průšvihu s policajty a tak. Takže by měl raději jít po svých. Když se na nás vrhne poté, co jste vše oznámili širokému okolí, a to i tehdy, nemá-li v ruce nůž, praštíte ho lahví od piva nebo svým půllitrem. Nebo nu přerazíte nohu v koleni a necháte ho tam svému osudu. Chlapeček totiž téměř najisto počítá s tím, že požijete nůž raději než PUPI (můj zvláštní, velice oblíbený způsob boje založený na půllitru piva. Buď si zase sedneme a svorně se napijeme, nebo jím toho muže praštíme po hlavě. Koneckonců mládí i umění je vždy možné porazit vyšším věkem a lstí. V mládí mají tihle hoši ještě málo zkušeností, zase jim silně lezou na mozek hormony, takže jim to moc nemyslí). Hlavní zásada zní: udělat všechno možné i nemožné pro to, abyste nemuseli sáhnout po noži.

Další věc je zachránit si za všech okolností chladnou hlavu, Obzvláště tehdy, dojde-li na nože. Jestliže ztratíte rozvahu, nekončí to s vámi dobře. Obzvláště s nožem vás může chladná hlava všechny zachránit před špitálem nebo před vězením.

Pokud nám to ještě nedošlo, říkám teď na rovinu, že nedoporučuji nikomu, aby vytáhl nůž před svědky. Mohlo by vás to uvrhnout do "těžkých životních podmínek". To znamená, že nás nadlouho nastěhují k velkým vlasatým chlapcům, kteří bývají překrásně tetovaní na nejroztodivnějších místech a milují sexuální výstřednosti. Pokud se vám nepodaří vymluvit soupeři souboj na nože, a když nemůžete utéci, zkuste ho oblafnout nebo uhodit jakýmkoli způsoben a teprve pak můžete uvažovat o tom, že s ním budete bojovat nůž proti noži. Pouze v nejkrajnějším případě, jako poslední možnost a tehdy, když jste již vyčerpali všechny dostupné "uklidňující prostředky" a "úhybné manévry". Pak, pokud můžete, jej jednou mírně řízněte a ustupte dozadu. Ve chvíli "pravdy", kdy prožívá mírný šok následkem zranění, řekněte mu, že se mu to může přihodit znovu a že by měl vycouvat. Když mu upřímně řeknete: "Prosím tě, nechci ti ubližovat, jdi pryč, vezme to a krvácení mu bude dobrou záminkou k čestnému ústupu. Když se na vás vrhne znovu, nepůjde již o souboj, ale o boj na život a na smrt.

Mnohé z toho o čem jsem mluvil, se týká i svědeckých výpovědí. Když vám svědek potvrdí, že jste chtěli utéci nebo že jste se snažili souboji vyhnout, že jste soupeře nijak neprovokovali nebo nenapadli, pak se z toho nejspíš dostanete. Policie to bude kvalifikovat jako sebeobranu.

Mějte vždy na paměti, že zbraň člověka buď poraní nebo i zabije. Pokud to přežijete, budete mít co dělat s policií. Pokud v souboji někoho zabijete, aniž byste si předem kryli záda, budete mít dost příležitostí pocvičit se v různých soubojích za mřížemi. Čili tento druh obrany se týká i nutnosti přežití po vítězném souboji.

To, co jsem zde právě popsal, je příklad situace, která se vyhrotí až k boji. Než k němu dojde, je spousta času na urovnání sporu. Záleží na vás, jak tohoto času využijete.

Jde-li o nože, pak obzvláště záleží na tom, abyste se vynasnažili získat pomoc zvenčí. Kromě již zmíněných důvodů se soupeřův hněv roztříští. Když je to jen výtržník a zelenáč, lekne se a uteče před vyhazovačem. Jestli je to opravdu tvrdý sekáč, no, neznám vyhazovače, který vy neměl v rukávě pár špinavých triků právě pro tyto případy (např. revolver). Po technické stránce je to právě vyhazovačova záležitost a jeho denní chleba, aby těmto situacím zabránil. Druhá věc, kterou můžete udělat, je prostě odejít. Žádný soudce nebude ani ve snu předpokládat, že si počkáte venku na chlapce třicet vteřin po tom, co jste veřejně vyhlásili, že s ním nechcete nic mít. Když odejdete a on vyjde za vámi, je to možné kvalifikovat pouze jako sebeobranu. Pokud je v hospodě s celou partou, upozorněte na něj hostinského, řekněte mu, co se stalo a oznamte mu, že odcházíte. Požádejte hostinského (nebo vyhazovače), aby je zdržel dost dlouho, abyste měli dostatek času bezpečně se odtud dostat.

Udělal jsem tu zkušenost, že největšími agresory a rváči jsou zakomplexovaní zastydlí puberťáci, kteří nevědí, kdy přestat. V mnoha případech je lépe se na ně vykašlat a nechat je jejich mindrákům. Nebojte se, dříve nebo později stejně narazí na toho nepravého člověka a ten už je poučí, kdy mají přestat. Dopřejte si ten přepych a nebuďte tím, kdo tuto službu společnosti prokáže. Nemusíte se špinit s každým.

Něco jiného je, když se dostanete do hádky s někým druhým tam, kde vás oba dobře znají. Ostatní vás od sebe odtrhnou ještě dříve, než to může špatně skončit. Obvykle to nebývá řešení, které by toho hocha uspokojovalo. Hádejte, kdo se bude domáhat odvety? (Je to opravdu hloupá situace, bohužel ale příliš častá!) Tak si chlapec prosadí svou a dáte se do boje. Vy zvítězíte a hošík se odbelhá s pochroumaným sebevědomím. Když už se na vás chlapík opětovně vrhne je to známkou vážného defektu osobnosti. Jestli si na vás pak počká venku nebo jestli se pokusí o nějaký podraz, je velice obtížné odhadnout, protože všechno závisí na spoustě drobností a okolností, které se těžko vysvětlují.

Proto se vyplatí krýt si záda. Předpokládejme, že chlapec bude trpělivě čekat na svou příležitost a tentokrát zvýší sázku. Takže radím alespoň jeden měsíc si dávat dobrý pozor při vcházení a vycházení z hospody a nikdy se neobracet zády ke dveřím. Při chůzi po ulici sledujte stíny a když už musíte něco nést, držte to v levé ruce, abyste měli volnou ruku, kterou držíte zbraň. Všímejte si automobilů, jedoucích podél chodníku příliš pomalu a s otevřeným okénkem. Kdyby hoch spoléhal na to, že vás překvapí nečekaným útokem, vy budete připraveni.

Vaše chování po dobu měsíčního "stavu pohotovosti!" vám bude krýt záda ještě dalším způsobem. K tomu, aby vás ten milý hoch překvapil,musí odpozorovat a pochopit vaše zvyky. Ví totiž velmi dobře, že když se mu nepodaří vás přepadnout nečekaně,, dostane zase nakládačku. Jelikož si chce dokázat, že je lepší, než jste vy, bude muset trochu víc namáhat mozek než svaly. Vskutku nepříjemná okolnost. Vtip je v tom, že když uvidí, jak bedlivě pozorujete stíny, uvědomí si, že jste pro něj větší sousto, než stačí spolknout, takže se bude držet zpátky. Ať již s podlomeným sebevědomím nebo naopak, všichni tito chlapci neradi riskují znovu. Dobře vědí, že když si teď dovolí a ono to nevyjde, nemohou doufat, že by je někdo kryl. Nakonec i když nejde o plánovaný přepad ze zálohy, ale při náhodném setkání by se na vás chtěl vrhnout, uvidíte jej na míli daleko, pravda, když nepolevíte v pozornosti.

Další situace, ke které může dojít je velice jednoduchá. Vyděsili jste toho dobrého hocha k smrti. Frajer si možná začal, ale když došlo na skutečný boj. Zpanikařil. Vytáhl nůž a jde vám po krku, aby si zachránil vlastní. Proto důrazně radím zachovat si chladnou hlavu při jakékoli konfrontaci s násilím. Nezáleží na tom, že jste sami vystrašení, nezapomeňte však, že protivníkovi také nejspíš spadlo srdce do kalhot. Chlapec si nejspíš myslí, že když nebude stejně silný jako vy, zbijete ho jako psa. To platí zvláště tehdy, když je menší než vy. Proto nabádám ke klidu - můžete se vyhnout mnoha konfliktům, když budete vědět, kdy licitovat a kdy ne.

Teď něco o tělesné výšce. Řekněme, že měříte něco kolem 180 cm, nebo více, přesto si frajer může myslet, že je dost velký na to, aby vás nakopl do rozkroku. Máte-li před sebou takového milého chlapce, myslí si nejspíš, že musí dokázat sobě i celému světu, že se vás nebojí. To jsem už viděl nesčetněkrát a ten nejhorší útočník nemusí být vždycky "malé pivo". Prakticky všechny nejhorší útoky ve stylu "maličkých taliánů" jsem viděl provádět frajery střední postavy.

Tělesná výška může a nemusí být při boji s nožem výhodou. Za prvé: jestliže jste vysoký muž, zvyklý každého zdolat právě výhodou své výšky, jste na nejlepší cestě začít krajně nepříjemné překvapení, já říkám "zemětřesení!. Mám totiž přítele, psychologa, který studoval chování různých osob při zemětřesení vyhodnocoval, jaký druh lidí prožívá zemětřesení nejhůře. Pro ty, kteří nežijí právě k Kalifornii říkám, že když přijde zemětřesení, nemůžete proti tomu dělat vůbec nic. Nejlepší je snažit se dostat na alespoň trochu bezpečné místo a nějak to přežít. Můžete při tom z dlouhé chvíle pozorovat praskliny ve stropě (směr pádu střechy určuje směr našeho útěku).

Ukázalo se, že muži vysoké postavy jsou při zemětřesení nejnáchylnější k panice. V tom okamžiku totiž nemohou dělat nic jiného než utéci a někde se schovat, a ani to nemusí být vždy zárukou přežití. To je přímo proti přirozenému stylu myšlení velkých a silných mužů. Celý život před nám každý padal na zadek, protože "když to nejde jinak, tak ho chytím a dám mu do těla".Při zemětřesení jsou sami chyceni a dostávají do těla a veškerá síla a tělesná výška jim není k ničemu. Chci tím říci, že při prvním boji na nože se ocitáte ve stejné situaci jako při zemětřesení a vrhat se do toho po hlavě se rovná smrti.

Jednou z výhod vysoké postavy je dlouhý dosah paží. Nevýhodou je, že dlouhé paže jsou snadnějším terčem protiútoku. Další výhodou je, že si můžete udržet dostatečný odstup od protivníka. Nevýhodou je, že když protivník ovládá styl pouličních rvaček může snadno obrátit naši vlastní převahu tělesné výšky proti vám. Třetí výhodou je, že mohutný muž musí být zasažen vícekrát, aby to mělo nějaký účinek. Nevýhodou je, že si musíte chránit kryty mnohem větší plochu těla. Další výhodou je, že s největší pravděpodobností si můžete protivníka přidržet, až mu budete ubližovat. Nevýhodou je, že když to provedete špatně, podepíšete rozsudek smrti.

Jestli jste to ještě nepochopili, tak nezáleží na tom, jak je kdo velký. Při boji na nože musíte myslet. Musíte spoléhat na vlastní důvtip, pohyblivost, rychlost a znalost situace, ne na všespasitelnou víru ve fyzické atributy. V této záležitosti mají chyby, pocházející z pýchy a nadměrného sebevědomí, za následek smrt.

Pohovořme si chvíli o sebevědomí, když to mám říct bez obalu, není to nic jiného než pýcha. Starý mazák, protřelý mnoha souboji, nikdy nevkládá do boje svoji osobnost (ego). Právě o tom chci hovořit. Některé ženy trpí tzv. PMS (před-menstruačním syndromem). To znamená, že několik dní v měsíci bývají hádavé, zlé, popudlivé, nelogické, hloupé a podrážděné. Muži nemají takovýto cyklický problém, protože jejich organismus se neřídí biologickým měsíčním cyklem. Namísto toho trpí tzv. SMP (syndromem mužské pýchy), což znamená, že jsou hádaví, zlí, popudliví, nelogičtí, hloupí a podráždění pořád.

Sebevědomí (pýcha) nás může dostat do tolika průšvihů jako nic jiného na světě. Chlapec s mohutně vyvinutým SMP si myslí, že jedině zbabělci a teplouši se nechtějí prát, nebo se boji vyhýbají. Podle této logiky se obávají, že by si o nich každý myslel, že jsou (ta hrůza) zbabělci nebo teplouši, kdyby se nechali přemluvit a nepoprali by se.

SMP není u všech mužů stejně vyvinutý. Někteří muži jej nají neustále, po celý život, minutu po minutě (to jsou ti, kteří si znovu a znovu začínají). Někdy je možno jeho nestálosti využít ve prospěch situace, protože je v samotné povaze tohoto syndromu, že někdy, znenadání a zcela bez příčiny, náhle zmizí.Někdo se do vás naváží, provokuje, už stojíte proti sobě a najednou - prásk - je pryč, jako když otočíte vypínačem. Je to přímo znát ve výrazu obličeje, jak se takovému chlapci vrazí rozum a logické myšlení. Bohužel přijde obvykle příliš pozdě.

Když na soupeři takovou zněnu zpozorujete, je to nejvhodnější okamžik pro to, abyste ho nechali odejít. Dejte mu najevo, že ho nechcete napadnout, a že když teď odejde, tak "nic ve zlém". Vykašlete se na to, protože je vám jasné, že SMP je ten nejstupidnější důvod k zabití, podle mých zkušeností v těchto situacích bohužel jeden z nejobvyklejších.

Co dělat, když vás posedne nával SMP? Musíte se naučit poznat, kdy to na vás jde. Dobrým varovným signálem je, když se přistihnete při myšlence, že přece nemůžete ustoupit. Po pravdě řečeno, existuje pouze málo situací, ve kterých je boj nevyhnutelný. Násilí obvykle užívají lidé, kteří si myslí, že nemají jinou možnost, nebo duševně zlenivělí a myslí si, že násilím vyřeší každý problém.

V této kapitole jsem se snažil ukázat, že vždycky existují i jiná řešení a ve skutečnosti je toho víc než dost, co můžete udělat dříve, než budete muset tasit nůž.Je pouze potřeba rozšířit rejstřík sebeobranných manévrů. Včetně např. toho, že se budete určitým místům vyhýbat nebo že si zvolíte výhodnější strategickou pozici. Nebojujte nikdy na místě, kde jste slabší a v nevýhodě. Pokud trpíte SMP, vyprovodí vás snadno někdo, kdo ví, co dělá, nebo se vám dostane na kobylku využitím milionu "slepých skvrn", které SMP zapříčiňuje a pěkně vás zřídí. Pokud se chcete dožít vysokého věku, držte svou hrdost na uzdě. V této kapitole jsme vám chtěl vyložit, že boj na nože je vážná, nebezpečná a z hlediska zákona i značně komplikovaná záležitost. Jestli chcete přežít, musíte při boji na nože zaujímat přísně profesionální přístup, být si jasně vědomi toho, že jde o život, počítat ze všemi náhodami i zrádnými momenty a duševně se na to připravit.